Škola v přírodě - středa 27. 5. 2026 ☀️ 3.B 🌲 4.A
To ráno nechaly kapitánky spát posádky až do půl osmé, než je opět za zvuků písně “Vzhůru na palubu dálky volají…” vzbudily a společně s nimi vyběhly na ranní rozcvičku. Někteří piráti ještě spali, avšak jiní už čekali připraveni a dokonce si už i uklízeli své kajuty. Každý den se totiž na pořádek v kajutách dohlíželo a v závěru plavby pak byla vyhlášena nejpořádnější pirátská posádka. A mohu prozradit, že byla chlapecká.
Dopoledne čekal na děti těžký úkol. musely se přenést na laně přes Podolský potok, který v daném místě připomínal svou šířkou spíše řeku. Děti se vyzbrojily lezeckým sedákem, připnuly se karabinou k lanu a … jely. A byla to paráda! Zatímco se dvacet pirátů vznášelo nad řekou nebo své kamarády povzbuzovalo, dalších dvacet jich v lese plnilo těžký úkol. Jednotlivé pirátské posádky musely v lese hledat ztracené instrukce k nalezení pokladu. Ty byly ovšem zapsané v Morseovce. Po určité době se obě skupiny vyměnily.
Odpoledne následovalo měření sil v přetahování se lanem. I tady se opět prokázala úžasná bojovnost dětí. I když výhled na vítězství nebyl příliš velký, nikdo se nevzal.
Klidnějším pokračováním byla potom soutěž o nejmumiovatější mumii. To by člověk nevěřil, jak jsou ti mladí piráti všestranní. I s tímto úkolem si hravě poradili.
Jahodové knedlíky k večeři se staly očekávaným vrcholem nastupujícího večera. A přidávalo se a přidávalo.
Po večeři jsme ještě rozehráli turnaj ve vybíjené a vyluštili matematický rébus.
Závěr středečního dne patřil táboráku a opékání špekáčků. Kdo měl chuť, dal si a třeba si i přidal.
Byl to povedený den.
Martina Běhalová