1978-2018

Osudové osmičky na ZŠ Oskol 

Podobně jako Česká republika, prošla ZŠ Oskol vývojem mapovaným osmičkami na koncích letopočtů. Vývojem sice nepoměrně kratším, ale určitě stejně zajímavým a do velké míry ovlivněným dobovými událostmi.  Za uplynulé čtyřicetileté období sledovaly zdi školy kroky několika tisícovek žáků a stovek zaměstnanců. Kdyby tak mohly mluvit…. 

1978 - tak jsme začínali 

ZŠ Oskol je druhá nejmladší škola v Kroměříži. Je umístěna na okraji sídliště Oskol v parkovém prostředí v těsné blízkosti hřiště Rejdiště. Je projektována jako 22 třídní škola se samostatnými pavilony pro 1. a 2. stupeň spojenými pavilonem, ve kterém jsou soustředěny administrativní místnosti a školní družina. V dalším přilehlém pavilonu jsou 2 tělocvičny a dílny pro výuku pracovního vyučování. Kromě 10 kmenových tříd v pavilonu 1. stupně a 12 tříd v pavilonu 2. stupně jsou na naší škole zařízeny samostatné odborné pracovny pro výuku přírodovědných předmětů (fyzika, chemie, přírodopis) a výchov (hudební, výtvarná a rodinná). Přilehlý areál školy tvoří parčík, školní pozemek a sportoviště. Součástí školy je školní jídelna jako samostatná provozní jednotka.

Od počátku se škola profilovala jako ZŠ s klasickou výukou a vnitřní diferenciací volitelných předmětů na 2. stupni.

1978 - 1988 - desáté výročí

Jak vyplývá ze vzpomínek pamětníků, škola se dokončovala za provozu a řada učitelů musela přiložit ruku k dílu i v profesích, které jim nebyly vlastní. Mladý a nadšený kolektiv však první křest ohněm ustál a škola mohla vstoupit do první desítky své existence se ctí. 

Nové sídliště bylo bohaté dětmi a v minulých pěti letech musela škola pojmout největší počty žáků. Historického maxima, které doposud nebylo překonáno, bylo dosaženo v roce 1985, kdy se pod vedením pana ředitele Otty Vaculíka  33 učitelů staralo o 813 žáků. 

Jelikož ve škole byly vždy dobré podmínky pro sportovní aktivity, byly od roku 1985 otevírány třídy s rozšířeným vyučováním tělesné výchovy pro talentované děti z celé Kroměříže. Chlapci se zaměřovali na lední hokej, dívky na odbíjenou. Hoši trénovali několikrát v týdnu na zimním stadiónu, dívky využívaly tělocvičny ve škole. Ve sportovních třídách bylo vždy 34 žáků.  Po několika letech byly sportovní třídy zrušeny.

1988 - 1998 – škola má za sebou prvních dvacet let

Oskol vstupuje do dalšího desetiletí pod taktovkou nového dirigenta – 1. září 1989 je ředitelem školy jmenován pan Miloslav Zrna, který do tehdy nejmladší kroměřížské školy nastoupil v roce 1985 jako učitel.  

Od počátku transformace školské soustavy po roce 1989 jsme se zaměřili jako první škola v Kroměříži na výuku žáků, kteří pokračovali ve školní docházce v obnovené 9. třídě ZŠ. 

V areálu školy byla umožněna činnost okresní pedagogické knihovně s videopůjčovnou.

V roce 1997 školu postihly záplavy, jejichž následky byly odstraňovány ještě řadu let. 

Pro žáky se specifickými poruchami učení byly postupně zřizovány speciální třídy, nejprve na 1. stupni, později experimentálně i na 2. stupni. Tyto tzv. dyslektické třídy patřily k základním specifikům školy po dlouhá desetiletí a byly postupně rušeny až v letech 2016 – 2018 v souvislosti se zavedením inkluzivního vzdělávání.

1998 – 2008 – třicáté výročí školy

Slovy pana ředitele Zrny by se dalo říci, že oslavy 30. výročí školy proběhly „v téměř nové školní budově“. V uplynulých letech škola prošla řadou stavebních úprav, bylo obnoveno vybavení učeben, odborných pracoven, školní kuchyně, jídelny a dalších prostor školy. Vedle školy vyrostl rozsáhlý sportovní areál. Žáci, učitelé a zaměstnanci školy tak mají k dispozici pracovní prostředí odpovídající požadavkům doby. 

Na aktuální potřeby zareagovalo vedení školy také otevřením výběrových tříd s rozšířenou výukou informatiky a výpočetní techniky, které si velmi rychle našly své příznivce a ovlivnily řadu absolventů v jejich budoucím profesním nasměrování. 

Pana ředitele Miloslava Zrnu jsme požádali, aby zavzpomínal na dobu, kdy byl jeho profesní, ale také osobní život spjat se ZŠ Oskol. Můžete si přečíst jeho příspěvek nazvaný Dvě desetiletí usilovné práce.

„1. září 1985, po patnácti letech pedagogického působení v odborném učilišti při Výchovném ústavu pro mládež ve Střílkách, jsem nastoupil na základní škole Oskol jako učitel s aprobací fyzika, základy průmyslové výroby a také s aprobací pro výuku na školách pro žáky vyžadující zvláštní péči. Mým hlavním zájmem bylo dát do pořádku sbírky a pomůcky v kabinetu a pracovně fyziky, což se mi podařilo. V tuto dobu jsem ani ve snu neuvažoval, že na této škole budu někdy ředitelem.

Po uvedení do funkce ředitele se potvrdil můj předpoklad, že ve škole je výborný kolektiv zaměstnanců, ale jsou zde také nedostatky po stránce provozní. Za velmi dobré spolupráce se zřizovatelem, městem Kroměříž, jsme začali vylepšovat prostředí jak po stránce bezpečnosti žáků, tak také pracovní prostředí zaměstnanců. Důležitým úkolem byla úprava prostranství před školní budovou, zřízení vlastní plynové kotelny a odpojení se od centrálního dodavatele tepla čímž se zkvalitnilo vytápění budovy, a došlo ke značné úspoře provozních nákladů. Dále pak zateplení prostor u šaten žáků výměnou jednoduchých zasklených ploch za novou konstrukci plastových vstupních dveří a oken. 

Samostatnou kapitolou byly záplavy v roce 1997. Tyto naši školu nepostihly přímo, byl zatopen suterén, voda se zastavila asi 20 cm pod stropem přízemí, takže jsme nemuseli využít pohotovosti zaměstnanců a cokoliv stěhovat do vyšších pater. Jaké však bylo naše nemilé překvapení, když voda opadla a asi po roce se projevily následky záplavy. V suterénu byly totiž veškeré instalace vody, odpadů a elektřiny uloženy na cihlovém zdivu, které se časem rozpadlo a nastala kritická situace spojená s nefunkčními odpady, vodovodními a elektrickými rozvody. Tento havarijní stav se musel neprodleně v součinnosti se zřizovatelem řešit.

Jako další aktivity uvádím již stručně bez časové návaznosti ty nejdůležitější: nekonečný boj o ořezání či vykácení nebezpečných přestárlých stromů v okolí hřiště, ze kterých padaly zaschlé větve a ohrožovaly bezpečnost jak žáků, tak zaměstnanců, rekonstrukce hřiště Rejdiště, nové vybavení cvičné kuchyně pro výuku vaření žáků, počítačové pracovny, celková rekonstrukce sociálních zařízení v celé škole, rekonstrukce školní kuchyně. 

Pro žáky se specifickými poruchami učení byly na škole zřizovány speciální třídy ve spolupráci s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Kroměříži, kde jsem také uplatnil moji kvalifikaci v oboru speciální pedagogiky.

Určitou dobu pracovaly na škole třídy s rozšířenou výukou informatiky a výpočetní techniky.

To vše bylo možné vykonat za spolupráce a podpory pedagogických i provozních zaměstnanců, za což jim patří mé poděkování.“                                     

                                                                           Mgr. Miloslav Zrna, ředitel, 1989 - 2010

 

2008 – 2018 – oslavujeme 40 let

V průběhu posledního desetiletí došlo k výměně ve vedení školy, kdy po úctyhodných 21 letech vystřídal pana ředitele Zrnu pan Oldřich Gejda, pod jehož laskavým a moudrým vedením škola prosperovala dalších 8 let. 

Také pan ředitel Gejda se jako osoba nejpovolanější zapojil do společného vzpomínání a jeho příspěvek velmi přehledně mapuje poslední léta vývoje školy.

Mých osm let na Základní škole Oskol v Kroměříži

„Na Základní školu Oskol v Kroměříži jsem nastoupil do funkce ředitele školy dne 1. 8. 2010. Základní škola pavilonového typu s dobrou polohou v klidné části města Kroměříž s dobrým materiálním a personálním obsazením dávala možnosti dalšího rozvoje. Po navázání na dobré tradice školy např. péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami formou speciálních dyslektických tříd, jsme dále pokračovali v tomto systému s dobrými výsledky ve vzdělávání. Tento typ péče o žáky byl však změněn v roce 2016 příchodem nové legislativy. Zjistili jsme, že důležitá je také příprava pro děti s tělesným postižením a k tomu je zapotřebí realizovat projekt bezbariérovosti školy, který je již připraven.

 Vytvořili jsme podmínky pro novu alternativní metodu Montessori a zahájili výuku pro zájemce od šk. roku 2015-2016 v jedné první třídě. Zajištěno bylo kvalifikované personální obsazení se zájmem rozvíjet tuto metodu ku prospěchu vzdělávání dětí. V současné době tyto děti již navštěvují 4. ročník a výsledky jejich výchovně vzdělávací práce ukazují na správnou volbu.

Rozvoj pohybových dovedností na 1 stupni a zejména zavedení tříd s rozšířenou výukou tělesné výchovy od 6. do 9. ročníku se zaměřením na lehkou atletiku, rovněž potvrdilo naše očekávání v rozvoji pohybových dovedností. Samotné výborné výsledky v olympiádách, ve sportovních soutěžích a především získání již po čtvrté 1. místa v celorepublikovém kole „Odznaku všestrannosti olympijských vítězů“ je tou nejvyšší odměnou za náročnou přípravou žáků pod vedením zkušených pedagogů.

Škola se zapojila také to celé řady projektů. Z nejvýznamnějších byl projekt“ Škola hrou“ a projekt „Vzdělaný žák, budoucnost Evropy.“ Toto zapojení vedlo k získání prostředků z EU a jejich využití k materiálnímu rozvoji školy. 

Významným, společně se zřizovatel byl v roce 2016 projekt pod názvem „Snížení energetické náročnosti na ZŠ Oskol Kroměříž“, který přinesl nový systém vytápění budov školy, a to teplem ze země pomocí tepelných čerpadel. Tím došlo k vybudování nové kotelny a bylo provedeno kompletní zateplení všech budov školy. Škola dostala také nový kabát ve formě barevné fasády. Celá akce si vyžádala zhruba 27 milionů korun a stala se tak raritou v regionu škol na Kroměřížsku.

Stali jsme se také od roku 2014 „Bezpečnou školou“. Tento titul nás zavazoval k dalšímu rozvoji v oblasti bezpečnosti žáků, jejímž cílem byla také příprava pro praktickou výuku v oblasti dopravní výchovy, a to na vlastním dopravním hřišti, přímo ve škole, což se podařilo.

Rozvoj jazyků jsme obohatili o modernizaci jazykové učebny a doplnění odborně způsobilými mladými pedagogickými pracovníky k zabezpečení kvality výuky jazyků. Rovněž jsme výběr jazyků na druhém stupni obohatili kromě výuky jazyka německého a anglického, o výuku jazyka ruského.

Zkvalitněna byla také výuka na počítačové technice provedením výměny počítačů ve dvou počítačových učebnách a tím došlo k dalšímu zajištění rozvoje práce se žáky.

Rozvoj dovedností v oblasti pěstitelských prací byl zabezpečen úpravou školního pozemku, dotvořením a dovybavení potřeb pro rozvoj pěstitelských prací. Stejně tak byla věnována pozornost technickým dovednostem v přípravě žáků na řemeslo a zvládnutí základních dovedností v kovo a dřevo dílně školy.

Ve velmi dobře vybavené školní jídelně pak bylo třeba dokončit a uvést do praxe naplánovaný projet rekonstrukce klimatizace ke zlepšení pracovních podmínek pracovnic školní jídelny.

Byl také zabezpečován rozvoj metodických orgánů a předmětových komisí, což mělo velký význam pro zkvalitňování výchovně vzdělávací práce a promítlo se také ve zvyšování kvality výchovně vzdělávací práce a výsledků práce žáků.

Významnou měrou byla zajišťována péče o mladé začínající učitele ve formě odborného růstu i dobrého zapojení v celém kolektivu pracovníků školy, zvláště když došlo za uplynulé období k velkým personálním změnám vlivem odchodu starších pracovníků do důchodu. Dominantou byly vždy dobré vztahy na pracovišti.

Velkým přínosem pro rozvoj školy byla také nabídka zájmové oblasti ve školní družině a zájmových kroužcích, ale i nabídka volitelných a nepovinných předmětů, které byly vedeny vždy odborně připravenými pedagogy. Ve školní družině bylo doplněno dětské hřiště o novou sestavu. I tady došlo k výraznému vzestupu zájmu žáků a rodičů o školní družinu. Od roku 2010 vzrostl počet z původně 80 na 155 žáků. Z tohoto důvodu byla také zvýšena kapacita ŠD, i když se projevily problémy s prostorem pro činnost již 6 oddělení ŠD. Zvýšení počtu tříd na 29 bylo ukázkou dobré nabídky a cílového zaměření školy a také vzrůstu zájmu ze strany žáků i rodičů. Od šk. roku 2011 se postupně zvyšoval a zvýšil se počet žáků z 368 na 610 na konci šk. r. 2018. Bylo toho hodně uděláno, nelze vše vzpomenout, ale je třeba uvést to, že s dobrým týmem a na základě dobrých vztahů lze dosáhnout všeho i těch nejnáročnějších úkolů. Za dobrou realizaci úkolů na ZŠ Oskol patří všem pracovníkům poděkování, neboť se podíleli vždy na dobrém jménu školy a jejím rozvoji.

Přeji tedy této „relativně“ mladé škole k jejímu výročí jen to nejlepší, aby nadále jenom vzkvétala pod novým vedením školy, pod rukou pedagogických pracovníků i správních zaměstnanců. Aby nesla nadále a hrdě dobré jméno v oblasti kvality výchovně vzdělávací práce. Aby nadále rozvíjela dobrou spolupráci s rodiči a všemi ostatními, kteří se na výchovně vzdělávací práci školy podílejí. Pro žáky školy aby byla i nadále tou nejlepší základnou v přípravě do dalšího života a tou nejlepší vzpomínkou na prožité chvíle v základní škole se svými kamarády i pedagogy.“

                                                          PaedDr. Oldřich Gejda, ředitel školy, 2010-2018

 

Od roku 2018 převzala dirigentskou taktovku první ředitelka, tedy vlastně kapitánka Hana Ginterová. Proč kapitánka? 

Protože škola je vlastně taková loď

Občas zakotví v přístavu, aby přibrala na palubu nové cestující, či vyložila pasažéry, kteří již dorazili do cíle své cesty, ale jakmile se plavidlo vydá na otevřené moře školního roku, musí všichni bez rozdílu plout stejným směrem. Když je moře klidné, kapitán s posádkou spokojeně odpočítává námořní uzly jednotlivých čtvrtletí a společně s cestujícími se těší do přístavu prázdnin. Po většinu času ale vrtkavý živel zkouší připravenost námořníků a klade jim nejroztodivnější překážky a nástrahy a právě tehdy se skutečně ukáže, jak je důležité táhnout za jeden provaz. 

Každý začátek bývá tak trochu váhavý, ale žádná pořádná loď se v docích dlouho neohřeje. Plavidlo již opět odrazilo od břehu a nás zajímá první otázka: Jak plout? Každý kapitán dobře ví, že se musí starat se o svou loď, pečovat o posádku, mít přehled o všech úžinách a zrádných mělkých vodách a ještě k tomu vědět, odkud vítr vane. To je zdá se hodně úkolů najednou. Ještěže kapitán lodi se čtyřicítkou na přídi má to štěstí, že se může učit od svých předchůdců, kteří brázdili moře po celá léta před ním. Může se spolehnout na své lodní důstojníky a lodníky, ví, že ho rejdařství nenechá ve štychu, kdyby snad do lodi začalo téci. 

S tímto dobrým pocitem kapitán stojí na můstku, hledí do nezměrných dálek a vyhlíží cíl. Moře je sice klidné, obzory modré a vítr tak akorát…..cíl je ale přesto v nedohlednu. To už je úděl tisíců školních lodí. Naše cesta nikdy nekončí. Sotva vyložíme nejotrlejší část posádky na pevninu, musíme se připravit na nápor nezkušených plavčíků, se kterými se naše cesta vrací opět na začátek. 

Moji milí plavčíci a námořníci, drazí admirálové a lodníci, přeji vám všem, aby se vám na lodi Oskol dobře plulo. Byla bych špatný kapitán, kdybych vám chtěla slibovat, že to bude jen vyhlídková plavba. Občas musíme počítat s vlnobitím, někdy nám zkříží plány pořádná bouřka nebo bezvětří. Někdy budeme muset pořádně šáhnout do vesel a občas nás vítr požene kus cesty zpátky. Ale stejně jako všichni ti zkušení lodivodi přede mnou vím, že to bude stát za to. Slibuji, že až na přídi naší lodi přibydou další zářezy, bude na co vzpomínat. 

                                                                                         Více z historie i současnosti ZŠ Oskol najdete v Almanachu ke 40. výročí založení školy.         

                                                                                                Vaše kapitánka Hana Ginterová